Březen 2012

INSTRUKTÁŽ

31. března 2012 v 19:48 | Haňulaa |  Eclipse - knížka online
18. INSTRUKTÁŽ

"To musela být nejdelší párty v dějinách světa," stěžovala jsem si cestou domů.
Nezdálo se, že by Edward nesouhlasil. "Už je to pryč," řekl a chlácholivě mě pohladil po paži.
Protože já jsem byla jediná, kdo potřeboval chlácholit. Edward byl teď v pohodě - všichni Cullenovi byli v pohodě.
Všichni mě uklidňovali; když jsem odcházela, Alice se natáhla, aby mě pohladila po hlavě, a významně se dívala na Jaspera, dokud mě nezalila vlna klidu, Esme mě políbila na čelo a ujišťovala, že je všechno v pořádku, Emmett se hlučně smál a ptal se, proč jsem jediná, která se smí prát s vlkodlaky… Po dlouhých týdnech stresu je Jacobovo řešení uvedlo do uvolněné, skoro euforické nálady. Pochybnost vystřídala důvěra. Párty skončila s nádechem skutečné oslavy.
Ne pro mě.
Bylo už tak dost špatné - strašné -, že mají kvůli mně Cullenovi bojovat. Už to dovolit pro mě bylo příliš. Už to mi připadalo víc, než dokážu snést.
Ale proč Jacob? Proč jeho pošetilí dychtiví bratři - většina z nich byla mladší než já. Byly to jenom přerostlé děti s velkými svaly a těšily se, jako kdyby je čekal piknik na pláži. Nemohla jsem vystavovat nebezpečí ještě i je. Připadalo mi, že mám nervy opotřebované a obnažené. Nevěděla jsem, jak dlouho ještě dokážu potlačovat nutkání rozkřičet se nahlas.
Snažila jsem se o vyrovnaný tón, když jsem šeptala: "Dnes v noci mě vezmeš s sebou."
"Bello, jsi utahaná."
"Myslíš, že bych dokázala usnout?"
Zamračil se. "Je to experiment. Nejsem si jistý, jestli bude možné, abychom všichni… spolupracovali. Nechci tě tam brát."

SPOJENECTVÍ

31. března 2012 v 18:56 | Haňulaa |  Eclipse - knížka online
17. SPOJENECTVÍ

"Bello?"
Za mnou se ozval Edwardův tichý hlas. Otočila jsem se a viděla ho zlehka vyběhnout po schodech na verandu, vlasy rozcuchané větrem, jak běžel. Okamžitě si mě přitáhl do náruče, jako to udělal na parkovišti, a zase mě políbil.
Ten polibek mě vyděsil. Bylo v něm příliš napětí, příliš silně mě drtil svými rty - jako kdyby se bál, že už nám víc času nezbývá.
Tu myšlenku jsem si nemohla připustit. Jinak bych se příštích několik hodin nedokázala chovat jako člověk. Odtáhla jsem se od něj.
"Pojď, ať máme ten pitomý večírek za sebou," zamručela jsem, ale do očí jsem se mu nepodívala.
Vzal mi obličej do dlaní a čekal, dokud jsem nevzhlédla.
"Nedovolím, aby se ti něco stalo."
Dotkla jsem se prsty zdravé ruky jeho rtů. "O sebe se tak moc nebojím."
"Proč mě to nepřekvapuje?" zašeptal si pro sebe. Zhluboka se nadechl a pak se lehce usmál. "Připravená slavit?" zeptal se.
Zasténala jsem.

EPOCHA

31. března 2012 v 18:46 | Haňulaa |  Eclipse - knížka online
16. EPOCHA

"Nemám co na sebe!" stěžovala jsem si pro sebe.
Veškeré oblečení, které jsem vlastnila, leželo natažené na posteli; šuplíky a skříně byly prázdné. Zírala jsem do prázdných poliček a přála si, aby se tam objevilo něco vhodného.
Moje khaki sukně ležela přes opěradlo houpacího křesla a čekala, až objevím něco, co by k ní přesně sedělo. Něco, v čem budu krásná a dospělá. Něco, co všem hlásá zvláštní příležitost. Moje snaha vycházela naprázdno.
Už byl skoro čas jít a já jsem stále měla na sobě oblíbené staré tepláky. Pokud tady nenajdu něco lepšího - a v tuto chvíli tomu nic nenasvědčovalo - absolvuju slavnostní ceremoniál v nich.
Zamračila jsem se na hromádku oblečení na posteli.
Protivné na tom bylo, že jsem přesně věděla, co bych si vzala na sebe, kdybych to ještě měla - tu ukradenou červenou halenku. Praštila jsem do zdi zdravou rukou.
"Ten pitomý nenechavý upír!" zavrčela jsem.
"Copak jsem provedla?" zeptala se Alice.
Opírala se nenuceně o rám otevřeného okna, jako kdyby tam stála celou dobu.
"Tuk ťuk ťuk," řekla s širokým úsměvem.

SÁZKA

31. března 2012 v 18:36 | Haňulaa
15. SÁZKA

Dlouhou chvíli jsem na něj zírala, neschopná slova. Nedokázala jsem vymyslet nic, co bych mu na to odpověděla.
Když viděl můj omráčený výraz, opustila ho všechna vážnost.
"Dobře," řekl s úsměvem. "To je všechno."
"Jaku -" Připadalo mi, jako by mi v krku uvízlo něco velikého. Snažila jsem se odkašlat si, abych ten knedlík dostala pryč. "Nemůžu… tedy nechci… musím jít."
Otočila jsem se, ale popadl mě za ramena a obrátil mě zpátky k sobě.
"Ne, počkej. Já to vím, Bello. Ale hele, odpověz mi na tohle, ano? Chceš, abych odešel a už tě nikdy neviděl? Buď upřímná."
Bylo těžké soustředit se na jeho otázku, tak mi chvilku trvalo, než jsem odpověděla. "Ne, to nechci," přiznala jsem nakonec.
Jacob se zase zakřenil. "Tak vidíš."
"Ale moje důvody, proč se s tebou chci vídat, jsou jiné než tvoje," namítla jsem.
"Tak mi tedy řekni, proč se se mnou chceš vídat."

PROHLÁŠENÍ

31. března 2012 v 15:11 | Haňulaa |  Eclipse - knížka online
14. PROHLÁŠENÍ

"To nemůžeš myslet vážně," namítla jsem ve středu odpoledne. "Ty ses úplně zbláznila!"
"Říkej si o mně, co chceš," odpověděla Alice. "Večírek přesto bude."
Zírala jsem na ni očima tak nevěřícně vytřeštěnýma, až jsem se bála, aby mi nevypadly a nepřistály na podnosu s obědem.
"No tak, uklidni se, Bello! Není důvod to rušit. Navíc pozvánky už jsou rozeslané."
"Ale.. to.. ty.. já.. šílené!" breptala jsem.
"Už jsi mi koupila dárek," připomněla mi. "Nemusíš nic dělat, stačí, když se tam ukážeš."
Snažila jsem se uklidnit. "S tím vším, co se teď na nás valí, není večírek zrovna vhodný."
"Valí se na nás konec studií, a večírek je tak vhodný, až je to skoro staromódní."
"Alice!"
Vzdychla a snažila se být vážná. "Skutečně je teď pár věcí, které musíme dát do pořádku, a nějakou chvíli to bude trvat. Ale zatím tu jen sedíme a čekáme, a tak neuškodí, když si připomeneme i hezké stránky života. Ty teď končíš středoškolská studia - poprvé - naposled. Znovu už člověkem nebudeš, Bello. Tuhle příležitost máš jen jednou za život."

NOVOROZENÝ

31. března 2012 v 12:18 | Haňulaa |  Eclipse - knížka online
13. NOVOROZENÝ

"To samé, co tobě s rukou," odpověděl Jasper tichým hlasem. "Tisíckrát po sobě." Smutně se zasmál a přejel si rukou po paži. "Náš jed je jediná věc, která nechává jizvu."
"Proč?" vydechla jsem zděšeně. Připadala jsem si jako neotesanec, ale nedokázala jsem odtrhnout pohled od jeho poškozené kůže.
"Neměl jsem tak docela stejné… vychování jako tady moji adoptovaní sourozenci. Já jsem začínal úplně někde jinde." Hlas se mu na konci věty zatvrdil.
Vyděšeně jsem na něj zírala.
"Než ti povím svůj příběh," pokračoval Jasper, "musíš pochopit, že v našem světě jsou místa, Bello, kde se délka života nestárnoucích měří na týdny, ne na staletí."
Ostatní už tohle slyšeli. Carlisle a Emmett obrátili svou pozornost zase k televizi. Alice tiše poodešla a posadila se Esme u nohou. Ale Edward byl stejně uchvácený jako já; cítila jsem, jak se mi očima vpíjí do obličeje, jak se snažil rozkrýt každý záchvěv mých emocí.
"Abys vážně pochopila, proč to tak je, musíš se podívat na svět z jiné perspektivy. Musíš si ho představit tak, jak připadá nám silným, lačným… věčně žíznivým.
Víš, v tomto světě jsou místa, která jsou pro nás lákavější než ostatní. Místa, kde se nemusíme tolik omezovat, a přesto nám nehrozí odhalení.
Vezmi si, například, mapu západní polokoule. Představ si každý lidský život jako červenou tečku. Čím víc červených míst na mapě bude, tím snadněji se můžeme - tedy ti, kdo takhle existují - dostat k potravě, aniž bychom přitáhli pozornost."
V duchu jsem se nad tou představou otřásla, hlavně to slovo potrava bylo děsivé. Ale Jasper se nestaral o to, jestli mě vyděsí, nebyl tak přehnaně úzkostlivý jako Edward. Bez odmlky pokračoval.

ČAS

30. března 2012 v 21:56 | Haňulaa |  Eclipse - knížka online
12. ČAS

"Viděla jsem…," začala. Alice zlověstným tónem.
Edward ji chtěl šťouchnout loktem do žeber, čemuž hladce uhnula.
"Fajn," zabručela. "Edward mě k tomu donutil. Ale já jsem opravdu viděla, že když tě překvapím, budeš protivnější."
Kráčeli jsme po škole k autu a já jsem naprosto nechápala, o čem to mluví.
"Mohla bys mluvit anglicky?" požádala jsem ji.
"Nechovej se jako dítě. Žádné scény."
"Teď se bojím."
"Takže, čeká tě - chci říct čeká nás - oslava na zakončení studia. Není to nic velikého. Nic, kvůli čemu by ses musela děsit. Ale já jsem viděla, že když ti uspořádám překvapení, budeš vyšilovat." Odtančila stranou, jak se Edward natáhl, aby jí rozcuchal vlasy. "A Edward říkal, že ti to musím povědět s předstihem. Ale nic to není. Slibuju."
Ztěžka jsem si vzdychla. "Má nějaký smysl se hádat?"
"Vůbec žádný."

LEGENDY 2/2

30. března 2012 v 21:43 | Haňulaa |  Eclipse - knížka online
Ta dvě slova, která přitáhla mou pozornost, byla "vysál krev."
Zachvěla jsem se.
Ano, určitě se mi muselo zdát, že Edward řekl o Heathcliffovi něco pozitivního. A tahle stránka pravděpodobně nebyla tou, kterou si četl. Kniha se mohla otevřít kdekoliv jinde.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
The Twilight saga Books je moje tvorba, nad kterou strávím hodně času ..
PROTO POKUD CHCEŠ KOPÍROVAT, NEZAPOMEŇ NA ZDROJ !!
!! POKUD CHCEŠ KOPÍROVAT, NAPŘED SI PŘEČTI MOJE PRAVIDLA !!

LEGENDY

30. března 2012 v 21:41 | Haňulaa |  Eclipse - knížka online
11. LEGENDY

"Budeš jíst ten párek?" zeptal se Paul Jacoba, oči upřené na poslední zbytek z té spousty jídla, které vlkodlaci spořádali.
Jacob se opřel o moje kolena a pohrával si s párkem, který měl nabodnutý na narovnaném drátěném ramínku; plameny na kraji ohně olizovaly jeho puchýřovitou slupku. Vydal ze sebe povzdech a pohladil se po břiše. Pořád bylo ploché, ačkoliv už jsem dávno přestala počítat, kolik párků snědl. Došla jsem k desátému a pak jsem to vzdala. A to se nezmiňuju o obrovském sáčku brambůrků a dvoulitrové lahvi limonády.
"Možná," řekl Jake pomalu. "Jsem tak nacpaný, že asi prasknu, ale myslím, že bych ho tam ještě natlačil. Ale vůbec si na něm nepochutnám." Znovu si smutně povzdychl.
Paul toho sice snědl alespoň tolik co Jacob, ale teď zavrčel a zatnul dlaně do pěstí.
"Ježkovy oči." Jacob se zasmál. "Dělal jsem si srandu, Paule. Tady máš."
Švihnul podomácku vyrobeným opékacím prutem přes kruh. Čekala jsem, že horký párek přistane do písku, ale Paul ho bez problému chytil za správný konec.
Pomalu jsem začínala mít komplex z toho, jak jsem se neustále pohybovala ve společnosti mimořádně obratných lidí.
"Díky, brácho," řekl Paul, který mezitím překonal svůj krátký nával vzteku.
Oheň praskal, plameny se pomalu snižovaly. Zářivě oranžové jiskry s prskáním vyletovaly k černému nebi. Zvláštní, ani jsem si nevšimla, že slunce už zapadlo. Poprvé za celou dobu mě napadlo, kolik je asi hodin. Naprosto jsem ztratila pojem o čase.
Čas s quileutskými přáteli ubíhal tak příjemně.
Když jsme s Jacobem zavezli motorku do garáže - a on kajícně přiznal, že helma je dobrý nápad a že na to měl dávno myslet sám -, začala jsem se bát, že když se s ním teď ukážu u táboráku, vlkodlaci mě budou považovat za zrádce. Budou se na Jacoba zlobit za to, že mě pozval? Zkazím jim sešlost?

PACH

30. března 2012 v 21:27 | Haňulaa |  Eclipse - knížka online
10. PACH

"Bello," řekl nakonec a dveře za mnou zabouchl, "nemůžeš pokoušet něco, co nemáš." Jejich chování mi připadalo dětinské. Proč by pro všechno na světě musel Edward odcházet, aby Jacob mohl přijít? Nebyli jsme na tyhle věci už trochu velcí?
"Nejde o to, že bych k němu cítil nějaké osobní nepřátelství, Bello, jenom je to pro nás pro oba snadnější," vysvětloval mi Edward ve dveřích. "Nebudu daleko. Nic se ti nestane."
"S tím si starosti nedělám."
Usmál se a pak se mu do očí vkradl lstivý výraz. Přitáhl si mě blíž a zabořil mi obličej do vlasů. Cítila jsem jeho studený dech; na krku mi naskakovala husí kůže.
"Hned se vrátím," slíbil a pak se nahlas zasmál, jako kdybych mu právě řekla dobrý vtip.
"Co je tady tak k smíchu?"
Ale Edward se jenom zakřenil a bez odpovědi odklusal k lesu.
Zabručela jsem si něco pro sebe a šla jsem poklidit kuchyni. Ještě jsem ani nenapustila dřez vodou, a ozval se zvonek u dveří. Bylo těžké zvyknout si, o kolik rychlejší je Jacob bez auta. Každý tu byl o tolik rychlejší než já…
"Pojď dál, Jaku!" zakřičela jsem.
Soustředila jsem se na skládání talířů do mydlinkové vody a zapomněla jsem, že se Jacob poslední dobou pohybuje jako duch. Takže jsem nadskočila, když se za mnou najednou ozval jeho hlas.



COPYRIGHT © 2009-2015 | PHB & H.

ARCHIV 2009
(celkem: 127)

leden (000)
únor (000)
březen (000)
duben (000)
květen (000)
červen(031)
červenec (008)
srpen (010)
září (017)
říjen (025)
listopad (018)
prosinec (018)
ARCHIV 2010
(celkem: 355)

leden (032)
únor (066)
březen (124)
duben (046)
květen (000)
červen (033)
červenec (015)
srpen (021)
září (000)
říjen (000)
listopad (002)
prosinec (002)
ARCHIV 2011
(celkem: 83)

leden (016)
únor (000)
březen (008)
duben (009)
květen (001)
červen (003)
červenec (040)
srpen (006)
září (000)
říjen (000)
listopad (000)
prosinec (000)
ARCHIV 2012
(celkem: 2,728)

leden (019)
únor (137)
březen (111)
duben (066)
květen (226)
červen (171)
červenec (437)
srpen (205)
září (270)
říjen (518)
listopad (381)
prosinec (187)
ARCHIV 2013
(celkem: 3,427)

leden (424)
únor (283)
březen (253)
duben (464)
květen (253)
červen (305)
srpen (111)
září (224)
říjen (480)
listopad (480)
prosinec (254)
ARCHIV 2014
(celkem: 741)

leden (378)
únor (103)
březen (039)
duben (001)
květen (018)
červen (042)
červenec (050)
srpen (006)
žáří (099)
říjen (002)
listopad (002)
prosinec (001)
ARCHIV 2015
(celkem: 383)

leden (111)
únor (068)
březen (001)
duben (001)
květen (001)
červen (000)
červenec (000)
srpen (043)
září (114)
říjen (032)
listopad (012)
prosinec (000)

ARCHIV 2016
(celkem: 371)

leden (012)
únor (033)
březen (003)
duben (056)
květen (023)
červen (031)
červenec (048)
srpen (006)
září (001)
říjen (062)
listopad (063)
prosinec (033)

ARCHIV 2017
(celkem: 000)

leden (078)
únor (000)
březen (000)
duben (000)
květen (000)
červen (000)
červenec (000)
srpen (000)
září (000)
říjen (000)
listopad (000)
prosinec (000)
-

-

-

TOPlist